RUCH Řevnice

(10. 1. 1915 – 18. 9. 2011) Paní Anna Červená zemřela v Hořovicích v neděli 18. září 2011 v požehnaném věku 96 let. Byla v současné době jednou z nejdéle žijících obyvatelek našeho města. Až do konce svého života si uchovala výbornou paměť, takže vzhledem k svému vysokému věku byla „chodící encyklopedií“ řevnických událostí 20. století. Pro členy letopisecké komise představovala neocenitelný zdroj informací o tom, co se v našem městě událo před mnoha desetiletími. Na starých fotografiích dokázala poznat spoluobčany z období svého mládí.

Poprvé jsem navštívila Řevnice v roce 1978, možná 1979, už nevím přesně. Navštívila jsem je se svým kamarádem a spolužákem z Fakulty architektury Alešem Kletenským. Ten sem jel cosi zařídit do domu rodičů, ostatně měl v Řevnicích trvalé bydliště. Tehdy jsem ještě netušila, že s Řevnicemi i já spojím svůj život a že se mi stanou na dlouhou dobu milovaným domovem. Aleš 30. 4. 2012 náhle zemřel a já myslím, že si zaslouží ho mým spoluobčanům alespoň trochu připomenout.

Kruté události dvacátého století neskončily pro nás, Čechy a Slováky, ukončením 2. světové války. Nesvoboda a teror byly obnoveny nástupem komunistů k moci v r. 1948. Vše se dělo dle instrukcí SSSR. Slušní a čestní občané (pokud neemigrovali) byli šikanováni, vězněni i popravováni. Naděje na demokratizaci svitla v roce 1968, byla však zničena 21. 8. 1968 okupací naší republiky. Okupaci vedl SSSR. Všichni občané protestovali a nesouhlasili. Asi po dvou letech někteří komunisté ve vedení KSČ zradili, okupaci začali nazývat bratrskou pomocí. Občané, kteří s tímto „novým názorem“ nesouhlasili, byli perzekuováni. Propouštění ze zaměstnání, vylučování ze studia, nucení ke spolupráci s tajnou policií (STB). To vše jsem zažil i já – nestraník. Stejným způsobem byli postihováni i „neposlušní“ členové KSČ, kteří byli pro nesouhlas s tzv. „normalizací“ z KSČ vyloučeni.

(narozena 21. 10. 1942 v Praze) Mnozí z nás ani netuší, že mnoho let jezdí do Řevnic paní profesorka Blanka Říhová, špičková „vědma“(jak se sama od mládí nazývá, protože slovo vědkyně nemá ráda) v oborech mikrobiologie, imunologie, experimentální onkologie a v řadě dalších oborů. Její známé pracovní nasazení je až dosud neuvěřitelně vysoké, za což byla v životě po zásluze oceněna řadou titulů a členství v českých a zahraničních vědeckých společnostech. Bylo by obtížné všechny vyjmenovat. Řadu let pracuje ve výzkumu cytostatických léčiv v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR v Praze, kde byla v letech 2000-2007 ředitelkou. Za úspěšnou práci jí bylo např. v roce 2005 uděleno ocenění Česká hlava, Cena Invence za polymerní léčiva s cytostatickými a imunomodulačními účinky.

K článku dr. Jindřicha Königa o Prof. RNDr. Blance Říhové, DrSc. - v rámci seriálu Významné řevnické osobnosti, lze aktuálně doplnit, že tato významná návštěvnice Řevnic je od 27. září 2012 spolu s dalšími šestnácti oceněnými čerstvou majitelkou stříbrné pamětní medaile Senátu. Toto vyznamenání je nově udělováno osobnostem, které se zasloužily o svůj obor nebo přispěly k dobré pověsti České republiky v zahraničí. "Smyslem tohoto ceremoniálu v žádném případě není konkurovat státním vyznamenáním, která za měsíc bude udělovat prezident republiky," uvedl předseda Senátu Milan Štěch. Cílem je vyjádřit úctu horní komory parlamentu lidem, kteří udělali a jistě ještě udělají pro tuto zemi mnoho a které stát a společnost dostatečně nedoceňují.

V sobotu 6. července se v Řevnicích sešlo 12 bývalých spolužáků z let 1932 – 1941 na 25. setkání. Při této příležitosti napsala Drahuše Seinerová – Šmídová tuto báseň: