RUCH Řevnice

V roce 1977 došlo k podstatnému zlepšení hracích podmínek na hřišti v Tyršově stromořadí. Prašný škvárový povrch byl nahrazen asfaltem. Ze dvou malých skladových místností vznikla klubovna, kam se z nevyhovujících podmínek Sokolovny přestěhoval veškerý házenkářský archiv.

Medaile z přeborů republiky

Po devíti letech působení řevnického oddílu v handbalu se ukázalo, že tento sport netáhne. Zejména v malých městech velikost Řevnic je národní házená se svojí specializací na útočníky a obránce mnohem přitažlivější, a to hlavně pro mládež. Oddíl proto v roce 1979 zahájil pozvolný přechod zpět k národní házené – do soutěže středočeského kraje přihlásil družstvo mužů. V roce 1980 pak byly převedeny do národní házené i týmy dorostenců a žáků a nově se sestavilo družstvo mladších žáků. To o dva roky později pod vedením trenéra Josefa Šafránka vyhrálo již jako družstvo starších žáků ve složení Milan Zelený, Stanislav Štech, Tomáš Smrčka, František Průcha, Zdeněk Klimt, Milan Hartman, Luboš Jelínek, Miroslav Křenek, Tomáš Ledvina a Tomáš Veselý krajský přebor a postoupilo na přebor republiky do Chomutova. Po dvou vítězstvích a třech remízách zde chlapci získali krásné stříbrné medaile.
Čas běžel, mládežnická družstva přecházela do vyšších kategorií a v roce 1984 jsou již opět na vrcholu. Starší žáci s trenérem Jaroslavem Holým a ve složení Vítězslav Klimt, Martin Holý, Pavel Jandus, Jiří Hertl, Jiří Parkán, Michal Kolka, Jan Hrubý, Roman Tichý, Jiří Zábranský a Darek Pospíšil navázali na své předchůdce a na přeboru republiky vybojovali bronzové medaile. Stejný úspěch zopakovali již jako dorostenci v roce 1986 na přeboru republiky v Přerově.
V roce 1986 slavil náš oddíl 60. výročí činnosti. Při této příležitosti byl pověřen výkonným výborem svazu uspořádat opět „mezizemské“ utkání Čechy – Morava. Zápas vysílala v přímém přenosu Česká televize, takže ho mohli sledovat i tisíce příznivců národní házené po celé republice.
Zájem o národní házenou mezi mládeží v Řevnicích utěšeně stoupal. Na podzim 1983 se sestavilo nové družstvo žáků, jejichž tréninky vedl dlouholetý hráč Boris Veverka, jinak
nejvšestrannější sportovec v našem oddíle a patrně v celých Řevnicích. Kromě házené hrál stejně dobře košíkovou, volejbal, byl výborný plavec, lyžař, gymnasta a především atlet. Do mistrovských soutěží potom převzal družstvo jako trenér Jaroslav Hrubý.
V roce 1990 se poprvé v historii oddílu objevila v dorostenecké soutěži dvě družstva a obě naprosto ovládla krajskou soutěž. Tým označený jako „B“ si druhým místem vybojoval účast na poháru ve Vítkovicích, „Áčko“ na celostátním přeboru v Bakově vlivem různých zranění skončilo na 4. místě.
V následujícím roce opustili dorosteneckou kategorii dva nejlepší střelci – Jandus a Zavadil – a Petr Knýbel z pozice perfektně blokujícího beka. I tak je družstvo dostatečně silné a v sestavě Jan Mašek, Petr Hrubý, Jan Šefl, Ctirad Leinweber, Luboš Dlouhý, Vladimír Pospíšil, Kamil Choc, Pavel Kuběna, Zdeněk Valeš, Jakub Knajfl, Václav Kvasnička, Pavel Pos a Pavel Knýbel vybojovalo bronzové medaile na přeboru republiky v Litvínově.
Tato skupina kluků získala ze všech mládežnických družstev nejvíce úspěchů. Dvakrát se probojovali na pohár republiky, čtyřikrát na přebor. Honza Mašek byl na třech přeborech vyhlášen nejlepším brankářem.

Návrat do ligy

V 80. letech se do oddílu začala postupně vracet i ženská házená. Petru Holému se podařilo sestavit družstvo žaček, doplněné děvčaty z Rudné. Postupně vznikala další družstva a v roce 1990 měl již řevnický oddíl v soutěži týmy žaček, dorostenek i žen. I když ženská družstva nedosahovala výkonnostních úspěchů mužských protějšků, hrála dobrou házenou a většinou se pohybovala ve středu tabulky.
Připomeňme si alespoň některé hráčky, které přešly od žaček až do družstva žen: Hana Řežábková, Mája Šimáčková (Rudná), Kateřina Paurová, Marie Ziková, Jitka Bočková, Štěpánka Jandusová, Zuzana Veselá, Jaroslava Wágnerová, sestry Červené, Vendula Koukolová, Pavlína Šťastná, Anna Krtková, Markéta Humlová, Pavlína Holá (Rudná), Sylva Jansová (Praha), sestry Brabencovy, Andrea Šachová (Rudná), Barbora Borčová, Ilona Bursíková, sestry Jankáskovy (Rudná), Magda Uxová, sestry Vášákovy, Veronika Koukolová, Markéta Janoušková (Rudná), sestry Svobodovy, Monika Slavíková, Petra Matoušková, Lucie Moravová, Tereza Juklíčková, Karolína Pivcová, Lucie Kašperová, Karolína Štičková (Roblín), sestry Rychlíkovy, Ilona Balounová…
V roce 1990 došlo po dlouhém období systému kvalifikačních turnajů, ve kterých se o účast v první lize utkali vítězové krajských přeborů, ke znovuzaložení druhé ligy. První mužstvo mužů bylo zařazeno ze třetího místa v krajském přeboru do české skupiny „A“. V Řevnicích se opět po 20 letech začala hrát liga.
Dalším úspěšným počinem byla přestavba šaten. Na původní budovu bylo přistaveno druhé patro. Stavba byla zahájena 30. června stržením původní střechy a díky nesmírnému úsilí většiny členů, kdy se pracovalo od rána do večera, o sobotách i nedělích, byla hrubá stavba již 31. července opět zastřešena. Do konce roku byly hotovy i všechny vnitřní úpravy.
V roce 1992 ukončilo družstvo žen pro nedostatek hráček sportovní činnost. Chlapecké týmy naopak nadále sbíraly úspěchy. V roce 1993, pod vedením trenéra Zdeňka Šefla, se družstvo žáků ve složení Ondřej Smetana, Petr Kubát, Tomáš Kouba, Jiří Jech, Jakub Modrý, Jan a Petr Hartmannové, Josef Šefl, Jan Dušek, Čeněk Kořínek, Oldřich Krtek, Vlastimil Bakos, Martin Venclů, Pavel Kubásek a Pavel Červený umístilo na přeboru republiky ve Veselí na Moravě na čtvrtém místě. V roce 1994 byli žáci i dorostenci úspěšní na pohárech – žáci skončili v Nýřanech třetí, dorostenci ve Vítkovicích dokonce druzí.
Šestého dubna 1997 postihl řevnickou národní házenou velice smutný okamžik. V nedožitých 83 letech zemřel pan Robert Tausche, skutečná legenda, která zasvětila tomuto ryze českému sportu doslova celý život. Pro oddíl pracoval v různých funkcích více než 60 let. Nedožil se bohužel velkého úspěchu svých házenkářů, když v témže roce postoupilo „A“ do první ligy a „B“ tým z druhého místa v kraji (vítěz Lokomotiva Bakov neměl zájem) do druhé ligy. I když jsme si byli vědomi úzkého kádru hráčů, byla účast dvou družstev v nejvyšších soutěžích historicky největším úspěchem. Ale obavy se naplnily, obě družstva spadla, a tak se dál hrála již jen druhá liga.
Z ekonomických důvodů byla družstva dorostenek a žen pod vedením manželů Veselých převedena do DTJ. Tam bylo převedeno i „B“ družstvo mužů, aby v případě vítězství v kraji mohlo hrát také druhou ligu. Úspěchy jsme zaznamenávali i na poli svazovém – v roce 1998 byl na svazové konferenci zvolen místopředsedou svazu a předsedou STK náš hráč a funkcionář Tomáš Smrčka… (pokračování příště)
 
Podle zápisů v kronice a vzpomínek některých členů sepsal Jaroslav Hrubý