RUCH Řevnice

Bohužel se v minulosti několikrát stalo, že se, i v dobré víře, měnily zaběhnuté a fungující věci v našem městě. Nechápejte mne zle, rozhodně nemám nic proti změnám, a naopak někdy jsou rozhodně potřeba.  Ale jsem proti unáhleným, nepromyšleným změnám, k nimž neproběhla řádná diskuze, a nebo pokud nám jsou servírovány možnosti, které jsou takřka totožné a jen jsou zabalené v jiném kabátě.

Jelikož investice do náměstí bude stát nemalé peníze, tak bych nerada, aby se po čase zjistilo, že navržené změny nebyly dobré a přinesly více škod než užitku. A bohužel mi přijde, že pokud se jedná o veřejné peníze, tak se nikdy nechováme tak, jako by šlo o náš domácí rozpočet, kdy jsme mnohem obezřetnější na to, do čeho budeme investovat.

Ale pojďme to vzít popořádku. Jenavrhováno, aby se zvýšila zadlážděná plocha na úkor zatravněné plochy náměstí.  Samozřejmě, že chápu některé důvody, proč by někdo chtěl dlažbu místo trávníku, ale argument, že máme na náměstí 4 velké akce, a že vzhledem k těmto akcím by byla lepší  vydlážděná plocha, mi přijde poněkud nedostatečný.  Je to stejné, jako bych žila v Antarktidě a kvůli  4 teplejším dnům bych si pořizovala bazén... To si myslím, že je poněkud drahý luxus!  Mnozí narážejí na to, že trávník se při těchto akcích poničí, s čímž souhlasím, ale poměrně rychle se dá vždycky do pořádku. Nebo je pak varianta založit nový trávník, lépe snášející extrémní zatížení.

 V případě, kdy bude zvýšena vydlážděná plocha náměstí, se automaticky zvýší jeho teplota v letních měsících,  protože pevné plochy  do sebe absorbují  teplo, které vyzařují postupně.

Tyto materiály si teplo mezi sebou předávají, takže jsou nahřáty všechny dlažební kostky, nikoli jen ty, které jsou na slunci. Navíc stín pod stromy se během dne posouvá, tedy se během dne stihnou nahřát na stejnou teplotu všechny povrchy v okolí stromu.

Kamenná dlažba s pískem ve spárách je v ideálním případě schopna propustit asi 20% toho, co travní plocha. Na propustnost půdy má vliv i to, že když se dlažba ukládá, půda je hutněna, aby se dosáhlo rovné plochy povrchu, čímž se sníží objem vzduchu v půdě, a tím i její propustnost pro vodu. Ale rozhodně je to menší zlo než asfalt.

Travní porost má v létě tu krásnou vlastnost, že se nikdy nerozpálí na tak vysokou teplotu, jako jakákoliv pevná dlažba. Je schopen si v sobě uchovat mnohonásobně nižší teplotu, protože v sobě neakumuluje teplo. Navíc v průběhu noci i v těch největších teplech na něm vzniká rosa, která ho ochladí a ráno je jeho teplota o mnoho stupňů nižší než u pevných povrchů.

Tudíž večer, ale i během dne, se přes něj dá pohodlně přecházet, aniž byste měli pocit, že procházíte po rozžhaveném uhlí nebo vám hoří podrážky. Na rozdíl od rozpálené dlažby, která i v průběhu noci vyzařuje teplo, což nutí okolní vegetaci ke zvýšené spotřebě vody, které se jí díky dlažbě nebude dostávat. (Odpar vody u dospělého stromu je až 500 l/den). Zkuste se někdy v rozpáleném dni projít bez bot po dlažbě nebo asfaltu, uvidíte, jak vám to bude příjemné!

Můžete namítat, že stromy přeci poskytují stín, aby prostor ochladily. Ano, to je pravda, ale stromy ke svému správnému vývoji potřebují podmínky, aby nám ten stín mohly vůbec poskytnout. Tudíž pokud zadláždíme další část náměstí, sníží se výrazně plocha, která bude propouštět vodu přímo ke kořenům.  Vzhledem k měnícímu se typu srážek, jež již nebývají dlouhodobé s nízkou intenzitou, ale obvykle bývají přívalové, v podstatě většina srážek odteče do dešťové kanalizace. 

Na rychlost růstu a vitalitu stromů má samozřejmě největší vliv prostředí, ve kterém strom roste. V prvních několika letech mu dodáváme zálivku, aby se dobře ujal, ale v případě, že strom v následujících letech nebude mít, kde brát vodu svým kořenovým systémem, jeho růst se zpomalí, v extrémních případech zastaví úplně. V případech, kdy strom roste v extrémně stresujících podmínkách (vysoké okolní teploty, nedostatek vzduchu v půdě, atd.) může následkem stresu dokonce přestat vyživovat některé části koruny, aby snížil spotřebu vody. Proč tedy zvyšovat zatížení městského rozpočtu o zálivku, kterou bychom museli poskytovat, když můžeme jednoduše tím, že zachováme travní plochu, zachovat množství zasakované plochy v místě?

Bohužel stromy a keře neumí mluvit, nedokážou se samy hájit. Někteří lidé si řeknou: To je jenom strom, ten to vydrží! Škoda, že nejsme tak empatičtí, jako když někdo v našich očích týrá zvíře. Protože většina lidí si ani neumí představit, jak náročným podmínkám jsou stromy vystaveny.

Celorepublikovým, ne- li celosvětovým problémem, je snižování zádržnosti vody v krajině, tak proč nezačít už u takto malého celku? Vždyť každý malý kousek, ačkoli se zdá být příliš malý, má vliv na celou řadu věcí v ekosystému, a mnoho z nich pak už nemůžeme vzít zpět. Pojďme udržet a rozvíjet vzhled zahradního města Řevnic e nadále směrem, jež bude příjemným pro všechny obyvatele města, návštěvníky a jež zároveň bude ohleduplný k vegetaci, která s námi toto území sdílí.

Vlasta Bolartová, ing. zahradní architektury