Vyhledávání

RUCH Řevnice

RUCH Řevnice
Nové očkovací centrum Dobřichovice. Foto Neubert.cz

Nové očkovací centrum Dobřichovice. Foto Neubert.cz

Flemr: Chuť do zpívání je obrovská

Jan Flemr

Před pěti lety stál u zrodu řevnického sboru Canto Carso, letos u premiéry pivního festivalu. Je podepsán jako režisér pod divadelními představeními Ať žijí duchové i Balada pro banditu. Nyní se chystá zrežírovat Divotvorný hrnec s nesmrtelným Čochtanem. „Je tam hodně písniček a do Lesňáku se ta hra tak nějak hodí,“ komentuje výběr herec, režisér, zpěvák, běžec a novinář Jan Flemr. 

Na přelomu letošního září a října měl sbor Canto Carso, jehož jste jednatelem, páté výročí. Oslavili jste to?

Slavili jsme krásně, víkendovým soustředěním v Písku, které jsme završili koncertem v místním kostele Nejsvětější Trojice. Představili jsme tam Latinskou hru tří Marií, nejstarší dochované liturgické drama, které už jsme předtím zpívali na Karlštejně a v Kašperských Horách. Spokojené publikum nás ocenilo potleskem vestoje, takže se oslava rozhodně vydařila.

Věřil jste na počátku, že sbor bude existovat i po pěti letech?

To asi jo. Chuť do zpívání byla obrovská na všech stranách. Navíc se v Carsu sešla výborná parta. Na soustředění přijdete na snídani a je jedno, kam si sednete, protože si dokážete popovídat prakticky s každým. Navíc vždycky večer vytáhneme kytary a další nástroje a tmelíme kolektiv prostřednictvím sofistikovaného řevu. Překvapilo mě ale, kam jsme za těch pět let postoupili. Určitě jsem si nepředstavoval, že pojedeme na soutěž do Polska, že budeme zpívat na Vyšehradě nebo v katedrále sv. Víta. Sbormistr Roman Michálek se nás neustále snaží posouvat dopředu. K tomu máme k dispozici hlasovou poradkyni, Oldřišku Richter Musilovou, která se nám věnuje na začátku zkoušek a dává nám pěkně do těla.

Proč sbor vznikl a jaké má poslání?

Rád říkám, že jsme strejdové a tety z Řevnic a okolí, kteří si chtějí občas zazpívat. Spousta z nás měla zkušenosti z různých dalších sborů, hodně nás zpívalo s Lukášem Prchalem, který řídí každoroční štědrodenní „Rybofku“ na řevnickém náměstí. Někteří zpívali ve všenorském kostele. Jsem moc rád, že se dalo dohromady těleso, které něco umí, a ještě se přitom všichni královsky bavíme.

Čeká vás nyní maraton vánočních vystoupení. Na co se můžeme těšit?

V sobotu 17. prosince pořádáme velký koncert v řevnickém Liďáku, budeme zpívat Hry o Marii a Zvěstování od Bohuslava Martinů a Hru s jesličkami v úpravě Jaroslava Krčka. O den později se chystáme do Srbska, nebude chybět tradiční Rybovka na Mořince a na Tři krále vyrazíme do Bezdědic. Samozřejmě se moc těším i na tu Rybovku před Modrým domečkem, což není akce našeho sboru – tam si může přijít zazpívat každý. Mám ale vždycky obrovskou radost, když vidím, kolik lidí přijde na náměstí, aby společně oslavili Vánoce, pozdravili sousedy, předali si dárky.

Spolupracujete rovněž s lidovou muzikou Notičky. A to i jako režisér. Po muzikálech Ať žijí duchové, Baladě pro banditu jste vybral výpravný Divotvorný hrnec. Proč?

Divácké ohlasy na Baladu byly úžasné, což nás velmi zavazovalo, museli jsme vybrat nějakou „pecku“. U Divotvorného hrnce bylo prima, že jsem hned měl jasno o obsazení většiny hlavních rolí. To se mi nestává často. Je tam hodně písniček, to je zásadní podmínka, když máme k dispozici takové muzikanty. Navíc do „Lesňáku“ se ta hra tak nějak hodí. Prostě jasná volba, řekl bych.

Přizpůsoboval jste scénář „ dětským“ hercům?

Těch dětských rolí tam není zas tolik. Spíš jsem chtěl udržet pohromadě sbor z Balady. Scénář jsem panu Werichovi proškrtal, ale ne kvůli dětem, spíš kvůli aktuálnosti. Děti z Notiček samozřejmě obsadí dětské role a budou hrát v orchestru a zpívat. Ale stejně jako u Balady nepůjde o dětské divadlo, většina herců jsou dospěláci.

Ve hře je spousta kouzel, triků. Jak se s nimi popasujete?

Tohle mě hodně baví, ale u Hrnce to není tak náročné jako u Duchů. Bude potřeba pár světelných efektů a trocha kouzlení s černidlem. Přijďte se podívat, premiéru chystáme na 9. června.

Sám jste také herec. Účinkujete s kolegy na pražských prknech. Zahrajete si někdy i v Řevnicích?

Já už moc nehraji. Když už, tak spíš takové čurdy, abych se mohl soustředit na režii. Doby, kdy jsem si troufl na Jeníka v Prodané nevěstě, jsou dávno pryč. V Praze hrajeme s Divadelní sekcí Osvětového spolku Jakuba Hrona od roku 1990, kostru divadla tvoří devět lidí, z toho jsme tři spolužáci z gymnázia. O vystoupení v Řevnicích už jsme mluvili, ale jen v obrysech. Letos chystáme Štolbovo Vodní družstvo, třeba se to povede.

Kromě výše zmíněného se podílíte na řevnické novince – pivním festivalu. Jak hodnotíte 1. ročník? Chystáte na příští rok nějaké novinky?

První ročník vyšel fantasticky, i přes hodinovou bouřku a výpadek elektřiny. Ale samozřejmě se chceme zlepšovat, takže příští rok bychom rádi přivítali větší počet pivovarů i domovarníků, rozšířili nabídku občerstvení, zapracujeme i na hudební produkci – a budeme se modlit za počasí.

Profesí jste redaktor AFP. Jak se pracuje pro nejstarší mezinárodní zpravodajskou agenturu?

Dobře, děkuji za optání. Nedávno jsem oslavil osmý rok u Francouzů a pořád mě ta práce baví. Píšu zprávy v angličtině – o politice, ekonomice, sportu, historii, občas přeložím něco, co napsal můj kolega francouzsky... je to hodně pestrá práce. Taky jsem letos začal točit webklipy, to mě hodně baví, naposledy jsem dělal videoreportáž z pražského festivalu světla Signal. AFP letos z důvodu úsporných opatření zavřela pražskou kancelář, takže pracuji z domova. Mimochodem myslím, že Řevnice jsou nejmenší město na světě, kde má AFP pobočku.
Vytvořeno 15.11.2016 7:55:57 | přečteno 1230x | matej.bartak
 
load