Vyhledávání

RUCH Řevnice

RUCH Řevnice
Nové očkovací centrum Dobřichovice. Foto Neubert.cz

Nové očkovací centrum Dobřichovice. Foto Neubert.cz

Skalka – klenot brdských Hřebenů

Skalka

V několika příspěvcích se budu věnovat areálu Skalky nad Mníškem pod Brdy, kde stojí přes 300 let barokní kostelík svaté Máří Magdaleny, postavený slavným architektem Kryštofem Dienzenhoferem. 

Kostelík se tyčí na zalesněném hřebenu ve výšce 518 m nad mořem, nazývaném kdysi Rochoty (též Rochota). Dnes nese jméno Skalka podle křemencových skal, na kterých je vybudován. Areál Skalky je v katastru mníšeckém. Můžeme ovšem najít souvislosti i s Řevnicemi. Je to především stará silnice s mnoha zatáčkami, vedoucí z Řevnic do Mníšku. Koncem 19. století jezdily pravidelně od původního řevnického nádraží pod hospodou U Kučinů (dnes Republika) okolo Skalky do Mníšku poštovní dostavníky, obstarávající i osobní a nákladní dopravu. Mníšek v té době totiž neměl železnici. Z našeho města vedou lesem na Skalku dvě značené turistické cesty. Jejich značení je velmi staré, snad nejstarší v Brdech. Provedl je v osmdesátých letech 19. století Klub českých turistů na návrh řevnického Okrašlovacího spolku. V roce 1907 napsal řevnický učitel Stanislav Reiniš knížečku Průvodce po Řevnicích a na Skalku. Velmi podrobně se věnoval areálu Skalky řevnický knihtiskař Jan Šťastný, rodák z Mníšku, který v roce 1948 vlastním nákladem vydal krásnou a výpravnou publikaci Městečko pod Skalkou. Za pozoruhodné považuji též staré pohlednice Skalky, které postupně zveřejním na stránkách Ruchu. Má sbírka těchto pohlednic začala vznikat v poslední čtvrtině 20. století, kdy skalecký areál byl zcela zdevastován a zdálo se, že úplně zanikne. O tom budu psát později. O kostele, klášteře a hotelu na Skalce se zmiňuje v letech 1854–57 P. Vincenc Lichtblau, zdejší superior řádu františkánů a známý evropský numismatik, který péči o areál věnoval velké úsilí i svůj osobní majetek. V roce 1899 napsal profesor pražské reálky Josef Vávra podrobnou publikaci Historické paměti Mníšku a kláštera na Skalce. V ní se dozvídáme, že údržba skaleckého areálu vždy trpěla nedostatkem peněz a vandalstvím návštěvníků. Cituji: „Klášter sešel na zdech velice, nebylo odkud bráti na opravu. Kostel byl zvenčí znešvařen od četných poutníků, kteří omítku seškrabovali a ten prášek s sebou odnášeli jako domnělý lék proti zimnici.“ V minulém století se zabýval Skalkou i nám známý JUDr. Josef  V. Bohuslav. V současné době je to oblíbený spisovatel Jan Čáka, ten dokonce v několika svých publikacích.
Na obrázcích můžete vidět titulní stranu Reinišovy publikace (obr. 3) a dvě kolorované pohlednice „Pozdrav ze Skalky“ z roku 1903 (1) a 1904 (2). 

Vytvořeno 9.10.2016 9:16:39 | přečteno 964x | matej.bartak
 
load