RUCH Řevnice

Koukolova hora

Od železniční zastávky nás čeká táhlé stoupání. Ještě se spoustou čerstvých sil vyšlápneme do sedla pod Koukolovou horou. Udělejme si malou odbočku a po zelené značce se vydejme až na vrchol. Stojí tu kaple sv. Blažeje. Pod ní v křovinách se skrývá opuštěný lom a v něm lezecké stěny a jedna z nejvýše položených jeskyní v Českém krasu. Se štěstím zde můžeme najít i různé zkameněliny. Lilijice a trilobity. Až se vrátíme zpět na rozcestí, pokračujme dále po žluté značce dolů k neobvyklé křižovatce pěti silnic. My si vybereme tu, která klesá do údolí Suchomastského potoka. Dovede nás až k „Zázračnému prameni“ – vyvěračce, pro jejíž vodu, opředenou mnoha pověstmi, si jezdí lidé z širokého okolí.

Koněpruské jeskyně

Posilněni vodou z pramenu u Havlíčkova mlýna bude pro nás snadné vystoupat příkrým svahem na vrch Kotýz. Nahoře se nám nejdříve zjeví Axamitova brána. Největší skalní brána Českého krasu vznikla propadnutím stropu jeskyně. Opatrně ji prozkoumáme a posléze vyšplháme po skalnatých stupních na stepní návrší. Podél jeho hrany dojdeme k Jelínkovu mostu. Další geologické zajímavosti. Pozor na pád z vysokých skal připomínajících sloní hlavy. Přes louku dojdeme na hřeben Kotýzu, kde nám cestu přehradí polorozpadlé valy pravěkého hradiště. Stezka nás pak dovede podél hřebenu až k pokladně Koněpruských jeskyní. Kdo si je ještě neprohlédl, ať vyčká průvodce a vydá se s ním do podzemí. Komu se nechce mrznout mezi stalagnity a stalaktity, může zatím vystoupat na vrch zvaný Zlatý kůň. Do posvátného návrší, které bylo kdysi útesem v prvohorním moři a své jméno dostalo ještě dávno před příchodem Keltů, se z boku zakusuje velkolom Čertovy schody. Nejspíš se tu tak před naším zrakem odehrává antropocénní souboj dobra se zlem.
Od jeskyní sestoupíme k silnici. Opusťme na chvíli žlutou značku a po naučné stezce se vydejme do opuštěného lomu Kobyla. Do jeho nitra projdeme dlouhým tunelem. Prohlédněme si několik malých jeskynní nacházejících po jeho obvodu. Z lomu se vydáme směrem k silnici Koněprusy-Měňany, ze které se odpojuje polní cesta směrem k vesnici Tobolka.

Koda

Od Tobolky půjdeme kousek po silnici a pak odbočíme na cestu, která začne pomalu klesat do údolí Kodského potoka ke stejnojmenné osadě. Před prvními domky narazíme na rozcestí s modrou značkou. Pokud nám zbývá ještě dost sil, vydejme se vpravo po modré značce ke Kodské jeskyni. Po necelých pěti stech metrech nesmíme přehlédnout nenápadnou odbočku k nevelké, volně přístupné jeskyni, kterou obývali již pravěcí lovci. K její prohlídce ani nepotřebujeme baterku. Stejnou cestou se vrátíme zpět a sestoupíme do osady Koda. Na návsi najdeme malý rybníček napájený jednou z nejsilnějších vyvěraček Českého krasu. Prý má v zimě v létě stabilní teplotu 10 °C. Tady po cestě podél potoka vytékajícího z rybníčku sestoupíme dolů do údolí. Projdeme rozbořeným penzionem a sejdeme k potoku, kde pěnovec vytváří neopakovatelné zátiší kaskád, tůněk a vodopádů. Cesta nás vrátí zpět na žlutou značku, po které přes chatovou osadu „Údolí děsu“ dojdeme do Srbska. Odtud, po důkladném občerstvení v jedné z mnoha restaurací, nám pojede vlak zpět do Řevnic.

Zdeněk Valeš