Vyhledávání

RUCH Řevnice

RUCH Řevnice
Nové očkovací centrum Dobřichovice. Foto Neubert.cz

Nové očkovací centrum Dobřichovice. Foto Neubert.cz

Výlet osmý: Černá skála

IMG 5541

Aby se neřeklo, že na každou procházku či výlet se musí stoupat z údolí vzhůru do kopců, vyjděme si tentokrát po rovince podél řeky. Kousek proti proudu se nad levým břehem Berounky vypíná Černá skála.  

Zdaleka viditelná odhalená vyvřelá diabasová žíla láká po dlouhé roky nejen obyvatele údolí k procházkám, ale i chataře, horolezce, geology, botaniky, sadaře či lékaře. Ale o tom později. Přejděme proto od náměstí přes řevnickou lávku nad hlučným jezem a hned na druhém konci mostu odbočme vlevo a vykročme proti proudu řeky Berounky. Štěrková cesta vede mezi chatami okolo starého fotbalového hřiště až ke klubovně turistického oddílu. Tady se cesta mění v úzkou pěšinku. Po příkrém břehu mezi křovinami dojdeme až pod samotnou Černou skálu. Řeka se tu téměř dotýká její základny. Velké i malé kameny popadané ze zvětrávající skály tu dláždí cestu a nutí nás přes ně přeskakovat. Zastavme se na chvíli pod skálou a odpočiňme si na vyhřátých tmavých kamenech. Jaký je asi nahoře výhled?

Pokud máme s sebou horolezecké vybavení, můžeme si k cestě na vrchol zvolit jednu z několika vyznačených tras a vyšplhat se po tmavé skále přímo vzhůru. První lezci pokořili třicetimetrovou stěnu oficiálně již někdy v 70. letech minulého století. Dnes je tu zajištěno více jak 20 horolezeckých cest. Ale ani pro nás, kteří neholdujeme kolmým výstupům a láká nás výhled z vrcholu, není vše ztraceno. Podél řeky obejdeme skalní masiv a po štěrkové stezce mezi chatami pomalu stoupáme do kopce. Hned na první křižovatce volíme pěšinku vpravo a dlouhým táhlým stoupáním mezi více či méně udržovanými zahradami vysupíme až na asfaltku vedoucí po hřbetu Černé skály. Tady se vydáme vpravo a mezi stále se rozvíjející výstavbou různých příbytků dojdeme až k vyhlídce nad řekou. Je odtud asi široko daleko nejkrásnější výhled na Řevnice rozvolněně usazené v kotlině údolí řeky Berounky. Podzimní barvy přidávají na působivosti. Mozaiku domů vystřídá v pozadí brdský les stoupající do tmavé linie Hřebenů. Přímo pod sebou můžeme pozorovat rybáře, dlouhé minuty čekající na záběr vysněné ryby. Tady pod Černou skálou jsou prý, podle vyprávění, ti největší sumci na celém toku řeky Berounky.

Zpátky se musíme vydat opět ulicí po hřebenu. Můžeme tak dojít až na Rovina, odkud prudkou silničkou sestoupíme zpět do Řevnic. Zajímavější je však na první křižovatce odbočit doprava a mezi chatami bloudit po pěšinkách a cestách na jižním svahu. Dojdeme až k dávno zarostlému meruňkovému sadu, založeném na terasách přímo u Černé skály. Teplé klima tu svědčilo jedné z odolnějších odrůd meruněk, které zde před desetiletím vysadil neúnavný sadař. Dnes už však uschlé stromky obtížně hledáme v šípkových keřích. Příjemné klimatické podmínky působí nejen na stromy, ale i na lidi, a tak není divu, že zde chtěl jistý lékař před mnoha lety založit sanatorium. Dokonce v současné době tato myšlenka opět ožívá.

Až se nám podaří objevit tu správnou cestičku dolů, sestoupíme mezi oplocenými pastvinami zpět na cestu kolem řeky, po které se můžeme vrátit zpátky do centra Řevnic. Komu by se však procházka zdála být příliš krátká, může podél řeky proti proudu dojít až do sousední Hlásné Třebaně. Přes most přejde na druhý břeh do Zadní Třebaně a podle trati po pravém břehu se vrátí zpět do Řevnic. Třeba se mu podaří nad řekou zahlédnut modrý smaragd, který s hlasitým křikem letí nízko nad hladinou. Je to ledňáček, krásný pták, jehož přítomnost je pro nás znamením, že naše řeka je čistší, než bývala. 
Vytvořeno 15.11.2016 7:57:19 | přečteno 688x | matej.bartak
 
load