Prázdniny jako každý rok rychle uběhly a je tu další školní rok, v němž naše škola přivítá šedesát nových prvňáčků. Na žáky a učitele čeká opět spousta práce, zajímavé projekty a úkoly. Uplynulý školní rok a prázdniny nebyly ve znamení klidu – i celé léto probíhaly diskuse o škole, o bydlení paní učitelky Dopitové, o váznoucí komunikaci školy a města apod.
Na www.Revnice. info jsem publikoval článek na téma kapacity základní školy v Řevnicích. Paní Hrubá na něj rozsáhle reagovala. Některé její názory jsou však mylné, či hrubě nepřesné a proto si je dovolím komentovat. Paní Hrubá tvrdí, že nepřijmout přespolní žáky by bylo v rozporu se školským zákonem. Tento názor jsem slyšel vícekrát, nikdo však již neřekl, který paragraf zákona takovou povinnost stanovuje. Je to jako s paní Columbovou: často se o ní mluví, ale nikdo ji ještě neviděl. A není divu. Taková povinnost pro školu totiž neexistuje. Obec má povinnost zajistit svým občanům (nikoliv občanům jiné obce) přístup k základnímu vzdělání. O přijetí přespolních žáků rozhoduje ředitel školy. To je vše.
S otevřením diskuze na téma kapacity školy to asi nebylo myšleno až tak doslova, jinak si nedovedu vysvětlit dotčený tón reakce na odlišný názor. Jedná se přitom jen o pohled z jiné strany. O tom má přece diskuze být. Na doplnění tedy uvádím trochu těch předpisů a speciálně pro pana Sudka na úvod paní Columbovou, alias rovný přístup ke vzdělávání. Když člověk něco slyší z více stran, měl by se aspoň zamyslet, jestli to náhodou tak opravdu není. Uváděné paragrafy a výňatky z nich jsou ze školského zákona. Vychází i z Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o dítěti.
Pan Sudek moje výklady k problematice přijímání žáků k základnímu vzdělávání, při kterých vycházím z mého studia na VŠ zaměřeného na řízení škol, označil opakovaně za hrubě nepřesné a naprosto mylné. Níže uvedená vyjádření se od mého neliší, jsou tedy „logicky“ stejně pomýlená. A není divu, jsou totiž „jen“ od ředitele odboru legislativy ministerstva školství a Ligy pro lidská práva. Další diskuze s panem zastupitelem, po těchto písemně doložitelných výkladech práva, se pro mne stává naprosto irelevantní a definitivně uzavřenou. Pro úplnost připomínám, že p. Sudek je nově jmenovaným zástupcem zřizovatele ve Školské radě, za účelem zlepšení jejího dosavadního fungování.
Děkuji paní Hrubé, že již nebude dále pokračovat v této debatě. Trochu se mi po ní bude sice stýskat, ale alespoň se budeme moci věnovat důležitějším činnostem.
Jako rodiče žáků třídy 3. B bychom rádi reagovali na článek paní hospodářky Pavlíny Holečkové, uveřejněný dne 17. 7. na webu Ruchu pod titulkem Škola je tu přece pro děti. Konkrétně jde o pasáž, kde paní Holečková píše o „rozloučení Rady města s „výbornou“ paní učitelkou Filípkovou“.
„Snad bude ten příští ve znamení lepšího vzájemného porozumění a do popředí zájmu všech zúčastněných se opět vrátí naše děti,“ píše v závěru svého článku v minulém Ruchu paní ředitelka řevnické základní školy Mgr. Štěpánka Rajchlová. S tím se nedá než souhlasit. Kdyby upřímnost zmíněné výzvy nebyla zpochybněna jak samotným textem příspěvku, tak dalšími okolnostmi. Text – stejně jako celá řada příspěvků, které se objevily v Ruchu během léta – pomocí polopravd a manipulací napadá vedení města. A vedení města se jen brání. Proč vůbec paní ředitelka městem zřizované školy řeší tyto věci přes média, konfrontačním způsobem a nikoli standardními postupy? Je přeci možné přijít na schůzku se starostou či na zasedání rady města a nechat pořídit z těchto zasedání zápis.