V září roku 2006 se dvě nešťastné matky od tří dětí rozhodly, že založí školku. Pro jejich dětičky, tenkrát předškolního věku, totiž nebyla v okolí žádná státní školka volná a i ta jediná soukromá v Radotíně byla už plně obsazená. Byla to odvážná myšlenka. K tomu všemu děti, rodina a druhé zaměstnání formou živnosti. Psát o tom, jak to bylo celé únavné a vysilující a kolik energie bylo potřeba pro jednání s úřady, hygienou, krajem, ministerstvem by nebylo zajímavé. Teď jenom s odstupem času se divím, že jsme to tenkrát zvládly bez újmy na zdraví. Začnu tedy od začátku. Nejdříve vzniklo centrum pro rodiče a děti s hlídací službou. Budova školky byla funkční, ale co se vzhledu týče ne moc přívětivá. Bývala tam hospoda. Na zahradě jsme měli pouze stromy a trávník. Malé pískoviště a dvě skluzavky, které jsme dostali darem. Hlídali jsme své děti a hrstku cizích. Na prstech jedné ruky jsme je mohli tenkrát spočítat. Byly jsme učitelky, kuchařky, uklízečky v jedné osobě.
Je to těžko k uvěření, ale Klíček letos dosáhne plnoletosti. V souboru se vystřídalo mnoho dětí řevnických i z okolí. Pravidelně vystupujeme na akcích v okolí. Tento víkend jsme tančili na masopustu v Zadní Třebani a v Řevnicích v průvodu školky ZeMě. Kluci si připravili obchůzkový masopustní tanec Pod šable.
Od 2. února 2015 dojde z důvodu zahájení rekonstrukce haly nad nástupišti pražského Hlavního nádraží k dlouhodobému omezení provozu vlaků Pražské integrované dopravy.