RUCH Řevnice

Bylo nebylo, nad řekou jménem Berounka, v horách Brdech, žil byl skřítek Eda. Eda byl veselý, zvídavý, rozpustilý a někdy taky nepozorný a neposlušný – zkrátka takový čiperný skřítčí kluk. A tenhle malý zvědavec si jednoho krásného květnového dne usmyslel, že už všechno ví a všechno kolem sebe zná, a že tedy nemusí nikoho poslouchat, že je nejchytřejší ze všech skřítků brďolínů. Když si tak poskakoval po pařezu a pokřikoval na celý les, že všechno ví a všechno zná, přiletěla k němu moudrá paní Sova a povídá: „Edo, ty nevíš, že v lese se nehuláká?“ „No jasně, že vím, ale já mám takovou radost, že jsem ze všech nejchytřejší, že chci, aby to každý věděl!“ odpověděl Eda. Paní Sova se na něj zamyšleně podívala: „Myslím, že je na čase, aby ses vypravil do světa…“ „Jú, kudy se tam jde?“ vyvalil Eda své už tak veliké oči. „Kudy chceš, rovnou za nosem. Jsi chytrý skřítek, tak si určitě s lecčím poradíš. Dám ti ale jednu radu. Dávej si pozor na klíšťáka Sosáka. Může na tebe někde vykouknout a moc ti ublížit!“ „Nebojte, paní Sovo, povídali jsme si o něm ve škole. Toho se vůbec nebojím…“ odvětil Eda a už pelášil domů pro raneček s borůvkovými buchtami.