RUCH Řevnice

Jak to vlastně s vámi a Lidovým domem je? „Lidový dům vlastní občanské sdružení DTJ Řevnice. Dělnická tělocvičná jednota vznikla v roce 1912 a tenhle dům postavila. Jsem předseda občanského sdružení DTJ, které se v roce 1990 obnovilo, svůj historický majetek restituovalo, opravilo a dále pronajímá. Nejsme žádní rentiéři, prostě se staráme, abychom Lidový dům předali v pořádku dalším generacím. Veškeré peníze, které z toho máme, včetně těch z tenisu, investujeme zpátky do areálu a přidáváme i vlastní, protože jinak bychom to nedali dohromady.“ DTJ patří i nová nafukovací hala, která je s Lidovým domem propojená? „Hala patří společnosti Řevnická sportovní s.r.o., v níž má DTJ 50% majetkové účasti. Vložili jsme do projektu pozemek. Druhým vlastníkem je dr. Kavalírek, který vložil peníze a invenci, aby se hala a hřiště vůbec postavily. Bez něj by něco takového vůbec nevzniklo.“ Vybudovat ze zanedbaného domu sportovní a společenské centrum je spousta práce... „Je to moje radost i starost. Radost, když je dům plný. Běží tady tenisové i házenkářské turnaje, máme tenisovou školičku. Starost, když se s tím máme popasovat finančně. Nedostali jsme sem jedinou korunu dotace, takže máme obrovský problém to celé uživit.“ Co vás přivedlo k angažmá v řevnické politice? „Dvě volební období jsem kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů Naše Řevnice, ale na nevolitelném místě. Měl jsem svoji práci, podnikání i starosti s Lidovým domem. Nyní jsem do toho šel, protože řada lidí, kteří v Našich Řevnicích působili, neměla zájem pokračovat. Jedním z mých důvodů byla podpora školství, druhým podpora spolků a společenského života Řevnic. Jsou věci, které kolem člověka chodí, a když není netečný, samozřejmě se do toho nějakým způsobem vnoří. Tak jsem se dostal do Rady.“ Popište mi současný stav, v jakém Řevnice jsou. „V minulosti tady vzniklo za podpory dotací dost masivních investic. Spoluúčasti na nich vysály Řevnice ze všech rezerv a logicky město zadlužily. Považuji ale za pozitivní, že naši předchůdci na radnici měli tu sílu, zájem a odvahu do těch akcí jít, peníze sehnat, případně si pomoci dluhovou službou, ale udělat všechno pro to, aby se dotace do Řevnic dostaly. I když si do budoucna neseme nějaký dluh, s kterým se musíme vyrovnat, 60 – 80% investic, které dotace financovaly, je majetek, který tady zůstal. A i kdyby připravovaný projekt přednádraží nebo oprava základních budov, které si Řevnice musejí ponechat, znamenaly do budoucna pro město prodej nějakého nepotřebného majetku, tak tyhle akce význam mají. Je třeba dokončit kanalizaci. Pak nás čeká ještě voda. A teprve až budeme mít základní infrastrukturu, se můžeme zabývat zlepšováním stavu chodníků a silnic.“ Chcete říct, že na silnice a chodníky dojde tak za dvě volební období? „Ovšem jen tehdy, pokud bude nějaká možnost prostředky na opravu získat, protože z vlastních je město zatím nevygeneruje.“ Investovalo se v minulosti vždycky moudře? „Jestli myslíte Palackého náměstí a Stránku, beru to tak, že byl nějaký architektonický náhled, kterému se podřídil rozpočet, peníze a dotace. Uměl bych si to představit jinak, ale naprosto to neshazuji. Byly tu ale především investice opravdu nutné: zdroje vody, kanalizace, plyn. Nejsou vidět, ale představují obrovské peníze, desítky miliónů. Jen pro připomenutí - ještě před deseti lety měly Řevnice v létě naprostý nedostatek vody.“ Čemu se nyní věnujete v Radě především? „Investicím v oblasti školství a z hlediska nějakého profesního náhledu můžu přijít s názorem na dodavatele stavebních prací a dodavatelské vztahy. Uhlídat dodavatele při tak masivní investici jako je kanalizace a čistička není jednoduché. Na vodovodním řadu při stavebních pracích vznikají poruchy, které lidé velmi citlivě vnímají. Jenže vodu ten stávající projekt vůbec neřešil, ani nemohl, nebyly na to peníze.“ Mají Řevnice rezervy, kde by se časem daly nějaké peníze vydělat? „Město má dobrou geografickou polohu blízko Prahy a turisticky zajímavý potenciál. Mohou tu velmi dobře fungovat s tím související služby, sport, školství. Tohle by mohlo přitáhnout lidi, kteří do Řevnic přinesou peníze. Velkým historickým majetkem Řevnic jsou lesy. A pozemky, z nichž některých má smysl se zbavit, pokud bude zapotřebí spoluúčast k dotacím. V žádném případě bych ale nehlasoval pro prodej, jehož výtěžek by se spotřeboval nebo rozplynul v běžných výdajích rozpočtu.“ A když se řekne EKOS? „V současné době prochází velkým koncepčním přerodem. Sešlo se v něm mnoho služeb a mnoho činností na malý počet lidí, kteří nutně jsou za hranicí kapacity a nemohou se jim věnovat tak, aby běžely úplně naplno a řada činností se proto najímá. Rozumím důvodům, proč tam byl převeden vodovod, nebyla alternativa. Ale je tu otázka lesů, z kterých by se možná daly dostat větší peníze. Znám města, která provozují výrobu peletek nebo štěpků a té biohmoty je tady dost. Je možné komunální služby provozovat jinou firmou. Nabídky jsou. Ekos má zase nějaký areál, zázemí, má na čem budovat. Intenzivně o tom v Radě jednáme, snažíme se zorientovat a najít cestu, jak dál.“ Co byste vzkázal Řevnickým? „Spíš mám přání – aby každý přistupoval k Řevnicím jako ke svému bydlišti, jako ke svému dvorečku. Aby jeho starosti nekončily plotem. A určitě být hrdí, že jsme Řevničáci. Město je to krásné, krásně položené. Kombinace Brd, Berounky a polí v blízkosti Prahy je jedinečná.“

Marie Reslová

(zveřejněno v Ruchu 5/2011)