RUCH Řevnice

Na úvod trochu účetnictví: přehled ekonomických ukazatelů podle výkazu FIN 2-12, tak jak je městem povinně zpracováván si prohlédněte v tabulce níže.

(Kliknutím se tabulka zvětší.)

Pro úplnost ještě dodejme, že: - součet nesplacených půjček a úvěrů k 31.12.2010 činil 14 888 000 Kč   - v roce 2011 je předpoklad vzniku závazku  ve výši 16 242 000 Kč- v roce 2012 je předpoklad vzniku závazku  ve výši 3 344 000 Kč. Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že po formální stránce hospodařilo město od roku 2005 vyrovnaně. Rozdíl mezi příjmy a výdaji je výnos 1 878 000 Kč (zaokrouhleně) za šest let.  Dále, a to už je ve FIN trochu zastřené, splatilo město ze závazku ve výši 34 426 000 Kč částku 36 113 000 Kč, nicméně k 31.12 2010 zůstalo nesplaceno 14 888 000 Kč. Rozpočty jsou sice formálně vyrovnané, ale za cenu pomalého splácení závazků. A i v tomto případě platí, že čas jsou peníze, tedy úroky.  Je legitimní se ptát, byť jsou rozpočty formálně v pořádku, jestli byly výdaje vynakládány v souladu s potřebami města.  Nepochybně nutná je výstavba kanalizace a rozšíření čističky odpadních vod, jejíž kapacita by odpovídala potřebám předpokládaných 5000 obyvatel.  Na druhou stranu nelze pominout ani údržbu městských nemovitostí. Bude nošením sov do Athén připomínat například potřebu opravy střechy ZŠ ve Školní, změnu vytápění školy v Revoluční, technologii školní jídelny, na které v rozpočtu dlouhodobě nejsou peníze. Jenom tyto tři akce by přišly minimálně na 20 milionů Kč. Jak město přichází o peníze A tím se dostáváme k podstatě věci. Proč chybí v rozpočtu peníze? Protože je zčásti utratíme za energie v technologicky překonaných spotřebičích. Zčásti je dáváme do dotací provozu služeb. Zčásti o ně přijdeme vlastním nerozumem. Nejviditelnějšími příklady technologicky spálených peněz jsou veřejné osvětlení a topení v ZŠ Revoluční. Při investici 1 040 000 Kč do 400  osvětlovacích těles, technicky odpovídajících době, klesne spotřeba elektrické energie o 24 %, tedy o 150 000 Kč ročně. Návratnost investice při 3% úroku je 8 let. Životnost svítidel je cca 20 let. Tedy úspora bez započtení zdražování energií je po splacení investice ve výši 150 000 x 12 let celkem  1 800 000 Kč. Obdobná situace je při přechodu z topení akumulačkami na plynové ústřední topení v ZŠ Revoluční. Zde při investici 1 150 000 Kč dosáhneme roční úspory 120 000 Kč. Životnost lze předpokládat 20 až 25 let, takže celková úspora bude opět okolo 1 800 000 Kč. Příkladem dotace provozu služeb je jednoznačně svoz odpadu. Na poplatcích od občanů ročně město vybere 1 640 000 Kč a za nakládání s komunálními odpady zaplatí 2 400 000 Kč, za nakládání se všemi odpady to je 3 801 500 Kč..  A příklad vlastního nerozumu? Možná dláždění chodníků dlažbou. Špatně se po ní chodí, zvlášť na podpatcích... Město mělo více jak 1500 m2 použité dlažby, která se přes internet prodává za 600 Kč/1m2. Naproti tomu nová zámková dlažba Kost výška 80 mm (tedy i pro pojezd aut) stojí od výrobce Družstvo cementářů 209 Kč + DPH / 1 m2  šedá a  259 Kč + DPH / 1 m2 barevná. Za cenu 1 m2 použitých kostek jsou 2 m2 nových zámkových dlaždic. A dá se po nich chodit i v podpatcích. Z rozdílu mezi prodejem dlažby a nákupem zámkovky by už vzniklo dost peněz na investici třeba do veřejného osvětlení, které by opět přineslo výše uvedené úspory.  Teď nám leží ještě víc jak 1 000 m2, tedy víc jak 500 000 Kč zcela nevyužité dlažby, zahrnuté pod zeminou v prostoru řevnické čistírny odpadních vod. Mimořádným projevem nerozumu bylo navezení výkopku do erozní rýhy a občasné vodoteče u vodojemu. Nejen že voda z tání sněhu si našla jinou cestu a způsobila škody na majetku občanů a města, ale další náklady v řádu sta tisíc si vyžádá obnova vodoteče. Chtěli bychom také připomenout, že dne 7. 4. 2011 byl Finančním úřadem Praha-západ městu Řevnice vyměřen odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně v roce 2008 při rekonstrukci Palackého náměstí, jinými slovy máme vrátit dotaci ve výši 8 989 000 Kč. Dále bylo dne 22.4.2011 Finančním úřadem Praha-západ vyměřeno penále ve výši 7 829 419,-Kč. Tedy vedle vrácení dotace máme ještě zaplatit dalších téměř 8 milionů korun.V případě, že se městu nepodaří zvrátit tento výměr nebo ho alespoň snížit, existuje reálné nebezpečí jeho významného dopadu na rozpočet města, který je v roce 2011 zatížen dostavbou kanalizace a ČOV. V krajním případě, pokud by byl výměr v plné výši vymožen exekutivně, by byla situace velmi vážná.   Hlavním úkolem současného zastupitelstva je tedy uhlídat finanční toky a řádnou administraci již probíhajících akcí. Město musí hledat provozní úspory a zdroje, řádně splácet úvěry a půjčky, aby se finančně zotavilo. Experimenty typu rekonstrukce Palackého náměstí si dovolit nemůže. Úspory ale nebudou stačit Jak bylo již řečeno, v Řevnicích probíhá druhá etapa budování tolik potřebné kanalizace a na ni navazující rozšíření kapacity čistírny odpadních vod. Městská vodovodní síť je na mnoha místech v dezolátním stavu, rekonstrukci a rozšíření kapacity by bylo třeba provést ve škole i v mateřské školce a v prostoru před nádražím se ve všední dny nedá ani zaparkovat ani pořádně projít pěšky. Vyřešení uvedených a mnoha dalších problémů si žádá samozřejmě peníze, jejichž příjem z daní přerozdělovaných státem vlivem krize značně poklesl. Místo 25 milionů Kč v roce 2008 jsme v roce 2009 dostali jen 19 milionů a v roce 2010 to bylo pouhých 22 milionů korun. Ani do budoucna nejsou vyhlídky příliš optimistické. Město tedy musí shánět jinde. Jednou z možností jsou dotace, ale k nim je třeba vždy alespoň nějakou část uhradit z vlastního rozpočtu. Jen na druhou etapu kanalizace tvoří spoluúčast města skoro 26 milionů Kč. Část zátěže bychom také mohli přehodit na bedra občanů a zvýšit místní poplatky a daně. To ale nechceme. Proto nezbývá, než pokusit se co nejvýhodněji prodat některé pozemky či nemovitosti, které městu nic nepřinášejí, a v dohledné době není šance, že bychom je mohli nějak smysluplně a efektivně využít. Nyní zvažujeme prodej pozemku mezi náměstím Krále Jiřího a ulicí Pod lipami, jehož součástí je i zkratka z náměstí na nádraží. Samozřejmě, že před tím, než bude o prodeji definitivně rozhodnuto, budeme muset najít nástroje, jimiž budoucímu vlastníkovi zamezíme, aby zde postavil něco, co vůbec nezapadne do okolí a za co by se město muselo stydět. Zachovat také chceme zmíněnou cestu pro pěší. Dosti pevným rámcem pro budoucí výstavbu  mezi náměstím a nádražím vytyčuje už územní plán, který dává investorům v této lokalitě jasné limity, jaké objekty zde mohou umístit. Nadto budeme usilovat o co nejužší spolupráci s budoucím vlastníkem tak, aby v uvedeném prostoru vyrostlo něco, co bude jak k užitku, tak ke koukání. Dalšími pozemky zvažovanými k prodeji jsou parcely nad hřbitovem vhodné pro výstavbu rodinných domů a pozemek u objížďky, kde by mohl vyrůst objekt pro drobné podnikatelské aktivity. Vše je teprve na začátku. Než město dospěje k definitivnímu rozhodnutí a zastupitelstvo vše schválí, nějaký čas to ještě potrvá. Po celou tu dobu jsme samozřejmě otevřeni názorům, námětům a připomínkám občanů, kteří chtějí přispět do diskuse a zasadit se o to, aby nakonec vybrané řešení bylo to nejlepší.

Rada města Řevnice

(zveřejněno v Ruchu 5/2011)