RUCH Řevnice

Tlaková kanalizace v oblasti „Za tratí“ není žádná jizva, ale byla připravována od počátku roku 2002, tj. ještě před povodní, realizace byla schválena 28. 5. 2002, nikoliv z důvodu povodně, ale jednak z důvodů geografických (nemožnost gravitačního napojení na výše umístěnou ČOV), ale především proto, že systém tlakové kanalizace svou absolutní těsností vyhovoval pokládce v ochranném pásmu zdrojů pitné vody, což by spádová kanalizace nesplňovala. Zřizovatel (investor), tj. město Řevnice, je majitelem systému tlakové kanalizace, t.j. tlakového potrubí na veřejném pozemku, přípojné čerpací šachty s čerpadlem na pozemku občanů a tlakového připojení čerpací šachty na hlavní tlakový řad. Majitelé nemovitostí zajišťovali na své náklady spádovou přípojku od své nemovitosti do čerpací šachty a třífázovou el. přípojku pro napájení čerpadla v šachtě. U tlakové kanalizace byla gravitační přípojka od nemovitosti do čerpací šachty, stejně jako u objektů se spádovou kanalizací, zajišťována majitelem nemovitosti na jeho náklady. O funkčnost a údržbu spádové přípojky do čerpací šachty pečuje její zřizovatel i majitel nemovitosti stejně jako u spádové kanalizace a nikdo mu na to nic neplatí. Na umístění čerpací šachty na našich pozemcích máme s městem smlouvu o věcném břemeni pro možnost vstupu na pozemky za účelem údržby a oprav tlakové kanalizace.  

1/2

Systém tlakové kanalizace netvoří jen tlakové potrubí mimo připojené nemovitosti, ale i vodotěsné tlakové propojení s čerpací šachtou a v ní umístěným čerpadlem. Tento uzavřený systém nelze majetkově dělit na část města a obyvatel! Ve smlouvě o zřízení kanalizační přípojky žádné pečování o tlakovou přípojku nemáme uvedeno, pouze dle doporučení autora systému (firma PRESSKAN) máme 2x ročně po otevření čerpací šachty hadicí propláchnout čerpací šachtu od vysrážených tuků apod. Nesmysl je i tvrzení v článku p. Černého o rozpouštění nákladů na naši tlakovou kanalizaci do stočného, které za nás platí ostatní obyvatelé. Stočné je především náklad na činnost čistírny odpadních vod a ostatní náklady s kanalizací ve městě. Kanalizační přípojky (spádové) v oblasti „Za tratí“ od nemovitostí k čerpacím šachtám, většinou minimálně za cca 5.000 Kč, včetně třífázové elektrické přípojky cca 5.000Kč, si hradili majitelé nemovitostí, včetně připojovacímu poplatku 5.000Kč městu. Není tedy pravda, že nám město hradilo kanalizační přípojky, jak uvádí p. Černý. O tom jak udržují uživatelé spádové kanalizace své přípojky by se dalo diskutovat, ale určitě stejně jako obyvatelé „Pod tratí“ své spádové přípojky do čerpací šachty, takže žádnou nadstandardní výhodu nemáme. Proto znovu kolektivně opakujeme, že gravitační  kanalizační přípojky nám nikdo nedotoval, jak se domnívá p. Černý a stejně jako u spádové kanalizace si gravitační přípojky od nemovitostí do čerpacích šachet  udržujeme sami na své náklady, navíc proti spádové kanalizaci hradíme spotřebu el. energie tlakových čerpadel,  takže žádna nespravedlnost zde není. Doporučení p. Černého, abychom se z důvodu bydlení v záplavové oblasti odstěhovali jinam, je velmi nehumánní a nehorázně sprosté. Nevíme, co p. Černý svým článkem plným nepřesností a chyb sledoval, ale pokud chce o celé problematice tlakové kanalizace něco vědět, tak ať si nejprve prostuduje písemné materiály, které od roku 2002 byly investorem, projektanty a dodavatelem vydány a nepíše nepravdy. A pokud se p. Černý staví do role obhájce obce, která ve svých úsporných opatřeních hledá nesprávné cesty, tj. nemá kvalifikovaného provozovatele tlakové kanalizace, tak nechť si prověří, jak provozují tlakové kanalizace jiná města a vesnice. Současný stav není třeba narovnávat, protože je zcela správný.

 S pozdravem obyvatelé „Pod tratí“.

(identita pisatelů je redakci známa)