Vyhledávání

RUCH Řevnice

RUCH Řevnice
Nové očkovací centrum Dobřichovice. Foto Neubert.cz

Nové očkovací centrum Dobřichovice. Foto Neubert.cz

Diskuze ke kapacitě školy

Se zájmem jsem si přečetla úvahy nového člena školské rady za zřizovatele pana Sudka na téma kapacity školy. Z výročních zpráv školy na webových stránkách jsem se dozvěděla následující. V roce 2009/2010 byla kapacita školy 315 žáků, 2009/2010 kapacita navýšena na 340, pro rok  2010/2011  kapacita navýšena na 380. Od roku 2012/2013 bude platné nové navýšení a to na 430 žáků, tak jak to schválila na svém jednání rada města dne 29. 8. 2011. Kapacita je navyšována na návrh ředitele, který překládá k posouzení a schválení městu. Žádost na kraj a posléze na MŠMT je podávána zřizovatelem s doložením toho, že na požadovanou kapacitu má dostatečné prostory a hygienické zázemí. Tedy škola má kapacitu a možnosti přijímat žáky i z okolních obcí, protože zázemí pro počet 430 dětí garantovalo město. Pokud by se „přespolňáci“ loni a letos nepřijímali, i když škola není naplněná po strop, bylo by to v rozporu se školským zákonem a Listinou lidských práv, které deklarují rovný přístup ke vzdělávání. Navíc zvolit si školu je právo zákonného zástupce žáka.  Rodiče pro zápis dítěte do ZŠ musí splnit podmínku zřizovatele o dodání písemného závazku jejich obce o hrazení nákladů na žáka. V článku je napsáno, že až do školního roku 2011/2012 byli žáci přijímáni bez zajištění tohoto příspěvku. Trochu to zní, jako že to byla věc požadavku zřizovatele. Tato povinnost je ale dána zákonem již dlouho, obce náklady platí a jsou i vymahatelné. Pouze od loňska je závazek požadován písemně při zápisu.

Vypadá to, že je luxus mít v obci vyhledávanou školu. Z článku cituji: „Kapacitu máme dostatečnou, jen jí nevyužíváme pro sebe“. Není to spíš ku prospěchu? Protože pokud bychom jí využívali jen pro sebe, taky ji sami zaplatíme. Nebo-li, svítíme ve třídě méně 17 než 24 žákům? Topí se jim a uklízí se po nich méně? Náklady se samozřejmě o něco zvýší – hygienické potřeby, voda apod., ale to co obecní kasu stojí nejvíc, se tím příliš nezmění. Tím, že obce platí průměrné neinvestiční výdaje na žáka, dochází k efektu, že jsou výdaje města za provoz školy naopak výrazně nižší, než kdybychom jí měli plnou řevnických dětí. Takže dlouhodobě vzniká úspora, která by se měla v případě potřeby zase investovat tam, kde vznikla. Loni se do prvních tříd přijímalo 59 dětí a letos 60. Podle vyhlášky č.  48/2005 Sb. o základním vzdělávání je min. počet žáků ve třídě 17 a max. 30. Tedy čistě teoreticky se mohly v obou školních letech otevřít pouze 2 třídy, a to i s „přespolňáky“. První stupeň je ale umístěn v budovách původně postavených a využívaných jako mateřská škola, a prostory tak početné třídy neumožňují. Proto ty tři paralelky.  K tomu, jak pan Sudek píše, již v roce následujícím budou tři potřeba jen pro místní děti. Samozřejmě, patříme do dynamicky se rozvíjející oblasti a město ve svém územním plánu počítá s výstavbou dalších domů. A pravděpodobně právě rodiny s dětmi je osídlí. Takže neotevřením tří prvních tříd v minulém a letošním školním roce by se tato situace vůbec neřešila, pouze oddálila. Pokud se město má rozšiřovat, musí se logicky uvažovat mimo developerských záměrů i s tím, že bude potřeba umístit nové děti do školky a školy. Podle demografické křivky lze počítat s úbytkem žáků, ale bude se to týkat i oblastí v blízkosti velkých měst?  Výstavba nové školy je teď utopie, ale již se zmínila možnost půdní vestavby, přístavby apod. a mělo by být ve schopnostech města finance na toto zajistit. V majetku města je k tomu ještě jedna původně školní budova. Dnes je v pronájmu jedné firmy. Kdy končí tento pronájem? Zvažuje město jak vrátit budovu jejímu účelu, a třeba ještě před skončením nájemní smlouvy? V celém znění článku na www.revnice.info se pan Sudek vyjadřuje i ke stavu školní jídelny. Osobně ji navštívil a pohovořil s kuchařkami na téma potřeb jídelny. Z investice 30 milionů Kč mu navzdory vyjádřením krajské hygienické stanice a statiků ke stavu budovy po této diskuzi zbyla investice pouze do digestoří a místa pro uskladnění brambor, tedy o dva řády nižší. Stejně razantně  posoudil i stav školní střechy. Možná, kdyby se zeptal řadového zaměstnance, například MÚ, který není detailně zasvěcen do financování města a všech jeho potřeb, třeba by se také dozvěděl, že k bezproblémovému chodu obce chybí pouze větší kopírka. Nejjednodušší řešení nemusí být vždy to správné a pan zastupitel má pravdu v jednom, že je třeba řešit problémy v širších souvislostech a delších časových horizontech. Nebo by se mohly přestat v jídelně vařit brambory.

S. Hrubá

Vytvořeno 8.7.2012 12:24:06 | přečteno 143x | ernest
 
load