RUCH Řevnice

V minulém Ruchu mě zaujal nadpis „Malá letní úvaha“. Po přečtení, znovu v krátké době, jsem se rozhodla na nějaký článek reagovat. Přiznám se, většinu textů přeskakuju již po zběžném zjištění, o co se jedná. Pod dojmem z názvu jsem se začetla dál, v očekávání nějakého (pro změnu od toho předešlého) příjemného letního čtení. Bohužel mě již první věty vyvedly z omylu, že se jedná o oddychový žánr a zhruba po prvním odstavci mi „zmrzl“ úsměv.  To, co se běžně děje „daleko a vysoko“ (tj. ve vysoké politice), že je možné přímo v naší malé obci? Měří se tu opravdu dvojím nebo dokonce trojím metrem? Je možné, že lidi, které známe a někteří z nás volili, se někdy místo obecního zájmu, v kterém by měli na svých pozicích jednat, nechají unést zájmy ryze osobními? Odpověď, že to tak není, jsem nenašla bohužel ani po přečtení reakce Rady města na článek paní Dopitové v internetové verzi Ruchu, a tak mi zbytek léta tyto úvahy trochu narušily. Ať je to jak chce, z pouhé lidské solidarity, která by neškodila někdy i rozhodnutím vlád, parlamentů, komisí, rad… bych touto cestou chtěla paní Dopitové vyjádřit alespoň podporu v  její nelehké situaci, do které by se nechtěl dostat nikdo z nás (ani ti, kdo o ní rozhodují). Pokud někdo má možnost pomoci člověku v nouzi, měl by to i udělat.

S. Hrubá