RUCH Řevnice

- § 2 Zásady a cíle vzdělávání Vzdělávání je založeno na zásadách  a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana. Tedy: není zákonem zaručeno pouze bezplatné vzdělávání. Jiný případ je, když je kapacita naplněna a z dlouhodobého výhledu není pro místní žáky potřeba ji navyšovat. To by byl relevantní důvod proč „cizí“ nepřijímat. - § 36 Plnění povinnosti školní docházky (5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má žák místo trvalého pobytu, pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové… Tedy: právo zákonného zástupce vybrat pro své dítě školu, pokud tato nemá plno (7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. Tedy: přednostně, ne „jen“.  Dále pak až do výše kapacity školy, když zbývá a je zájem.  Ad. § 2.   Dovětek k přijímání žáků z jiných obcí v minulosti Ano, škola je přijímala, a po celou dobu za vědomí obce i za předešlého vedení města i školy. Až dva roky zpátky byl vydán pokyn obce pro přijímání žáků, podle kterého se škola řídí. Jediná podmínka pro přijetí je dodání písemného závazku na hrazení výdajů na žáka, takže byli přijati ti, co ho dodali. Žádné další kritérium není dané (např., že se nepřijímají děti z obcí, kde školu mají). Loni i letos byly děti přijaty a třetí paralelky otevřeny tedy se souhlasem města, a ne jen z rozhodnutí ředitelky. I když… i takové pokyny se dají lehce obejít. Poměrně často užívanou metodou, jak dítě dostat do řevnické školy, je přihlášení k místním babičkám a je po problému! Dítko je naše, náklady taky a opticky máme vše v pořádku, ne? Ještě že takovou možnost nemají všichni, protože bychom řešili stejnou věc, akorát bez této diskuze. Také se nedá uvažovat způsobem „kdyby“, o kterém je velice trefné, ale nepublikovatelné pořekadlo. Nebo-li, „kdyby“ se neotevřely ty třetí paralelky…tak by se cosi vyřešilo na velmi krátkou dobu.  To bychom se mohli dostat třeba až 15 let zpět.  „Kdyby“ tenkrát zřizovatel nepronajal tak krátkozrace budovu staré školy a to dokonce na 20 let, nestáli bychom před takovou situací. „Kdyby“ tehdejší vedení školy třeba prozíravě nebralo přespolňáky už od roku 2003, mohli jsme mít možná všechny třídy v jedné budově, „kdyby“ obec byla schopná získat dotaci na přístavbu nebo vyhrála aspoň jackpot atd. Řevnické a děti z jiných obcí dojíždějí na střední školy do Prahy, Berouna, Radotína. Náklady hradí zřizovatel této školy, a hle, žádná obec mu nepřispívá. Závisí to jen na jeho schopnostech, jak se s tím vypořádá a jak si peníze na provoz školy, kde má většinu „cizích“ studentů, zajistí.  Pro zřizovatele základních škol to je takový „bonus“, že tyto náklady mohou vymáhat právě z důvodu plnění povinné školní docházky.   Střecha a jídelna Na stav střechy stačí brát v potaz náhled skutečného odborníka, občas objevit tašku na trávníku před budovou a dát na upozorňování ředitelky školy, která za školu, za bezpečnost lidí v ní i okolo zodpovídá. Nakonec i pan radní Tichý se o školní střeše zmínil v rozhovoru v minulém Ruchu a to ve slovním spojení s katastrofou. On tam tedy také nebyl? Ke stavu školní jídelny můžu říct, že jsem navštívila za poslední 2 roky asi 8 školních jídelen (včetně kuchyní) a takové deja vu z 80. let jsem neměla nikde. Dost jasně se k jídelně nakonec vyjádřili i odborníci – hygiena loni hrozila i jejím zavřením.  Ale asi to jsou samé podružné připomínky, no.

S. Hrubá