Nemám nic proti jiným názorům. Je ale nutné je opírat o dostupná fakta, nikoliv o chybné domněnky. Paní Hrubá se mýlí ve svém výkladu Listiny základních práv a svobod. Mezi diskriminaci nepatří místo bydliště. Další právní úprava pak ukládá povinnost obci zajistit svým občanům přístup k základnímu vzdělání. Případně nepřijetí přespolního žáka tedy není diskriminace. Stejně tak se paní Hrubá mýlí i ve výkladu školského zákona. Kdyby pokračovala s citací §36(5) ještě jednou větou, tak se dozvíme, že: „(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel ….“. Důležité je slovo „pokud“. A jiná část školského zákona řeší přijímání žáků. Podle ní pak dítě může být na jinou školu přijato pouze na základě rozhodnutí ředitele školy. K §36(7) - Vzhledem k tomu, že neexistuje spádovost z jiných obcí do řevnické školy, tak také neexistuje povinnost přijímat přespolní žáky. Protože nejsem takovým odborníkem na školský zákon jako paní Hrubá, tak jsem celou věc konzultoval s příslušným pracovníkem MŠMT, který mi poskytl právě tento výklad. Další názory již ponechám bez komentáře.
M. Sudek