RUCH Řevnice

Řevnicemi letí zpráva. Všem se na vědomí dává: U Rysů se sejdou zase kmeti, babky šedovlasé, kteří jako každým rokem, pomalým, leč jistým krokem přijdou, aby oslavili spolu tuhle vzácnou chvíli.   Přes nástrahy medicíny, přes ochablé končetiny, přišli, aby řekli sborem, co si šušká každý kolem, že se teď svět rychlej točí, jak dosvědčí naše oči. Co dřív měsíc, týden nyní, jen pár hodin den teď činí.   Co dřív člověk zvládnul lehce, dnes už ani začít nechce.   Tak obraťme naše pění na svět, co se pořád mění, na radost z našeho bytí, na slunce, co na nás svítí.   A při troše štěstí zase sejdeme se v plné kráse příští rok na tomto místě. Opravdu? No možná … Jistě!   VOB (Ladislav Vobecký)