RUCH Řevnice

V letním dvojčísle Ruchu byl zveřejněn článek ing. Černého "Dětem chybí nářadí". Informuje veřejnost o tom, že děti nemají v "nafukovací" hale na čem cvičit. Samozřejmě, že v hale, která slouží k míčovým sportům a především tenisu, může být těžko stabilně umístěno cvičební nářadí. Po celou dobu, kdy děti do haly chodí cvičit, je škole k dispozici a je využíván i sál Lidového domu, vybavený nářadím, které pro školu, podle její specifikace na své náklady zcela nové zakoupila Řevnická sportovní. K dispozici má tedy škola gymnastickou matraci, trampolínu, švédskou bednu, kozu, odrazový můstek, kladinu, kteréžto nářadí si podle potřeby dokáží z úložného prostoru přemístit sami. K disposici je také hrazda, kterou na požádání připraví správce Lidového domu.

Není tedy pravda, že děti nevědí, jak vypadá např. koza, hrazda... Podle všeho leccos neví, nebo spíše nechce vědět pan Černý, ale o to radši o tom píše.  Nakonec to není poprvé, vzpomeňme jeho článek k problematice bydlení v zátopové zóně, za což si vysloužil velmi rozhořčenou reakci jejích obyvatel.

Z uvedeného je tedy zřejmé, že článek měl přesvědčit veřejnost o správnosti rozhodnutí stávající ředitelky školy, která převádí tělesnou výchovu žáků prvního stupně, tedy těch nejmenších, z Lidového domu do sokolovny. Není tomu tak, neboť děti žádnou výhodu nezískají. Jediným přínosem tohoto rozhodnutí, patrně na popud zřizovatele, je opětovné nalévání veřejných peněz do pokladny Sokola – budiž jim přáno.

Pronájem dvou kurtů, haly a sálu Lidového domu s nářadím, kde mohly odcvičit tři třídy najednou, dokonce stálo školu ročně méně než pronájem jedné tělocvičny Sokola.

Za DTJ Řevnice

Ing. Jaroslav Hrubý