1. 10. 1968 – Místní národní výbor povýšen na Městský národní výbor
1. 10. 1993 – lesy předány městu
5. 10. 1953 – zemřel profesor Jindřich Feld, houslový pedagog, po mnoho let stálý letní obyvatel Řevnic a aktivní člen Okrašlovacího spolku.
28. 10. 1918 – oslavy získání státní samostatnosti – vlajky, lampionové průvody, projevy
Podzim 1918 – počátkem října i Řevnice zachvátila epidemie španělské chřipky. Na její následky v našem městě zemřelo 7 osob.
Říjen 1938 – po celý měsíc přicházejí uprchlíci ze Sudet, Slovenska a Podkarpatské Rusi
Ruch 10/1993 – v pondělí 28. října 1918 procházely Řevnicemi zástupy lidí, zejména mládeže a provolávaly slávu republice. V úterý a ve středu večer školní mládež s lampiony zaplavila náměstí - zpívala, tančila a slavila vznik republiky a zásluhy prezidenta Wilsona. Řevnický farář P. Čapek pozval písemně zástupce všech spolků na děkovné bohoslužby v kostele na svátek Všech Svatých 1. listopadu o deváté hodině. Zástupci spolků se sešli v restauraci Na Větrově a v čele s hudbou odešli pod svými prapory do kostela. Kostel byl tak přeplněn lidmi, že hasiči museli vytvořit ochranný půlkruh před hlavním oltářem (dobový záznam z městské kroniky).
Vladimír Houška se zamyslel nad jmény obyvatel Řevnic. Za typická považuje příjmení Straka, Ráž, Kocourek, Černý. Za nejstarší pak Říha, Ráž (rod přišel z Povltaví), Bláha, Spilka, Rys a další. V současnosti jsou – dle Almanachu z roku 2003 – nejčastější příjmení Svoboda (37 x), Dvořák, Novák, Matoušek, Hrubý aj. Nejčetnější mužská křestní jména jsou dnes Jiří a Jan, ženská Marie a Jana.